Kurz už je plně vyprodán.

Petr Hampl: Jak chápat nové společenské problémy a predikovat další vývoj

Radim Valenčík: Teorie her jako bojové umění

Seminář je určen pro 15 studentů, což umožní interaktivní přístup a hojnost debat.

Cena semináře je 1 400 korun.

V případě dotazů kontaktujte našeho pracovníka na emailu svobodapanorama@gmail.com.

Petr Hampl: Jak chápat nové společenské problémy a predikovat další vývoj

Cílem kurzu je rozšířit způsoby uvažování a přístupu ke společenským problémům tak, aby vedle intuitivního myšlení a běžné životní zkušenosti student znal taky metody a postupy, které mu umožní vyhnout se nejčastějším omylům a chybám. Tím získá i silnější odolnost proti manipulaci, aniž by musel přepínat do režimu „všechno je obráceně.“ Student bude schopen podívat se kriticky i sám na sebe a všimnout si vlastních chyb. Bude také rozumět tomu, jak jsou realizovány výzkumy veřejného mínění a jak postupují badatelé společenských disciplín.

Zvládnutí této látky je předpokladem pro každé další studium společenských věd.

• Kdy nás mozek klame. Pomalé a rychlé myšlení, past bayesovské statistiky, nejčastější chyby – vytváření falešných souvislostí, nahrazení správnosti známostí, náhrada složité otázky jednoduchou, vnitřní pohled atd.
• Struktura racionálního myšlení. Dají se všechna tvrzení ověřovat? Je to vůbec žádoucí? Kde je hranice mezi teorií a pocity? Jak přesná a může být formulace? Kdy je to žádoucí? Můžeme vidět souvislost? Proč je nám něco jasné hned a něco ne? Je možné dosáhnout naprosté jistoty? Je indukce spolehlivá? Jak pracovat s dedukcí? Logické metody ověřování a vyvracení. Kudy vede hranice mezi racionálním myšlením a metafyzikou?
• Jsou racionální nástroje pro posuzování rizik? Jak poznat rozdíl mezi strašením a popisem skutečné hrozby? Dají se rizika měřit? Kdy intuice pomáhá a kdy je na překážku?
• Prognózování. Proč se znalci tak často mýlí? Co je zdrojem nejčastějších chyb? Metody extrapolace? Jak se nenechat oslnit úspěchem? Můžeme svůj mozek kalibrovat jako měřící přístroj?
• Výzkum v sociálních vědách. Dá se opravdu poznat, co se děje ve společnosti? Na čem jsou založeny poctivé výzkumy? Jak funguje statistika? Po kterých ukazatelích se dívat? Kolik lidí musíme vyzkoumat? Víme vůbec, co měříme? A jak je to s „řízením podle čísel“? Kdy je možné naše zjištění vztahovat na velkou skupinu? A jak dochází nejčastěji k chybám?
• Jak dostat ze svého mozku maximum. Je možné spojit racionalitu a empatii? Jak je to s rozdílem mezi mužským a ženským mozkem? Které testy opravdu měří něco důležitého? Je možné zvyšovat výkonnost mozku? Jaká je optimální strategie pro koho? Které zkušenosti jsou relevantní? Kdy zjednodušení vede k lepším výsledkům?

Literatura:

BARON-COHEN, Simon (2009): The Essential Difference: Male And Female Brains And The Truth About Autism

BECK, Ulrich (2004): Riziková společnost

DISMAN, Miroslav (2005): Jak se vyrábí sociologická znalost

HAMPL, Petr, KAŠPAROVÁ, Eva (2011): Sociologie řízení

KAHNEMAN, Daniel (2012): Myšlení rychlé a pomalé

KAHNEMAN, Daniel (2021): Šum: O chybách v úsudku

POPPER, Karl. R. (1995): Věčné hledání

SMEJKAL, Vladimír, RAIS, Karel (2003): Řízení rizik

TETLOCK, Philip E. (2016): Superprognózy

Radim Valenčík: Teorie her jako bojové umění

Kurz je zaměřen nejen na seznámení zájemců se základy teorie her, ale především se věnuje využití základních postupů teorie her k aktuálnímu rozhodování v reálných životních situacích, a to i s přihlédnutím k časovým omezením tohoto rozhodování. Jde o to, aby osvojení teorie her bylo spojeno s rozvíjením představivosti, která je významnou podmínkou okamžitého rozhodování.

Podrobně jsou rozebrány dva typy her:

– Konfliktní, resp. dvoumaticové hry, které vyjadřují nejčastěji se vyskytující dilemata v rámci kterých volíme nejvhodnější alternativy.

– Kooperativní hry typu Nashova vyjednávacího problému, které popisují situaci, kdy si hráči dělí výsledek společné akce. Oba typy her hrajeme každodenně v různých podobách, aniž bychom si to uvědomili.

K tomu, aby osvojení teorie her a její začlenění do představivosti co nejvíce odpovídalo reálným situacím, je pozornost věnována kontextuálnímu charakteru reálných her, tj. tomu, že každou hru hrajeme v kontextu jiných her.

Ten, kdo si projde kurzem, zjistí, jak velkou vypovídací schopnost o reálném života teorie má.

Z čeho studovat?

Osvojit si základy teorie her rozhodně stojí zato. Literatura v češtině i angličtině je nepřeberná.

Začnu tím, co je nejlevnější a nejsnadněji dostupné. Lze si stáhnout výborně a velmi populárně zpracovaný studijní podklad M. Hykšové z FD ČVUT v Praze. Je tam vše, co je pro pochopení základů teorie her nutné:

HYKŠOVÁ, Magdalena. Teorie her [online]. Praha: FD ČVUT Dostupné z: http://euler.fd.cvut.cz/predmety/teorie_her/hry.pdf

Těm, co chtějí mít něco přehledného a stručného v ruce, doporučuji studijní text, který lze levně koupit v prodejně na VŠE v Praze (vyplatí se tam zavolat, někdy bývá vyprodán), příp. si ho objednat. Na něco málo více než 100 stránkách rovněž obsahuje vše základní:

Dlouhý, M., Fiala, P.: Úvod do Teorie her, VŠE, Praha 2009 a další vydání

U nás na VŠFS jsme zařadili některé užitečné pasáže z teorie her do středního (magisterského) kurzu mikroekonomie (těm, co studují ekonomické obory, může být z tohoto hlediska užitečný, obsahuje některé pasáže důležité pro pochopení toho, k čemu teorie her je):

Heissler, H., Valenčík, V., Wawrosz, P.: Mikroekonomie, středně pokročilý kurz (oranžová), VŠFS, Praha 2010 a další vydání

Populární povídání na motivy role teorie her při pochopení reality formou rozhovoru (mého a kolegy P. Čírtka) je na videu ke stažení

https://www.youtube.com/watch?v=y5S1jtW9m4M

Pokud někdo chce něco přímo “od zdroje”, je ke stažení klasická kniha V. Neumanna a O. Morgensterna z roku 1944 “Theory of Games and Economic Behavior”, která je považována za základ teorie her. Její studium je velmi náročné. Výhodou je, že na následujících stránkách je nejen plné oskenované znění, ale i plná zvuková verze:

https://archive.org/stream/theoryofgamesand030098mbp#page/n627/mode/2up