Svět očima pravoslavné civilizace (17. února)

Cílem semináře je pochopit povahu a mentalitu pravoslavné civilizace, jak se formovaly po více než 1000 let. To zahrnuje pravoslaví, jeho dějiny i způsob vymezení se vůči Západu i vůči jiným civilizačním vlivům, ale také modernější směry, které z pravoslavného prostředí vyrůstají.

Michal Téra: Jak rozumět pravoslavné civilizaci

Ivo Budil: Kosmismus N. F. Fjodorova

Praha, 17. února 2024

Seminář je určen pro 15 studentů, což umožní interaktivní přístup a hojnost debat.

Cena semináře je 1 400 korun.

Přihlášku do kurzu najdete  >> zde <<

Seminář je plně obsazen. Doporučujeme seminář docenta Téry o starých Slovanech nebo seminář profesora Budila o myšlenkách, které zformovaly Západ.

V případě dotazů kontaktujte našeho pracovníka na emailu m.dvorakova@petrham.pl

Přesné místo konání bude studentům oznámeno s dostatečným předstihem.

Michal Téra: Jak rozumět pravoslavné civilizaci

Kurz „Jak porozumět pravoslavné civilizaci“ se bude zabývat charakterem pravoslavného křesťanství, jeho genezí, identitou, náplní a konflikty s okolím.

Zaměří na následující témata:

• geneze ortodoxního křesťanství: výchozí situace prvotní křesťanské církve; vlny křesťanských misií; charakter raně církevní organizace; pentarchát; definice křesťanského pravověří; ekumenické koncily a secese orientálních církví
• období jednoty Západu a Východ: charakter vztahu Řím – Konstantinopol; formování svébytné byzantské civilizace a její vliv na Evropu; charakter byzantské misie
• velké schizma a jeho reflexe: podstata schizmatu; vznik a vývoj evropské kulturní hranice; pokus o překonání schizmatu a jejich zhroucení
• novověké pravoslaví: pád Konstantinopole; balkánské pravoslaví; islámská nadvláda; vzestup Moskvy a její církevní politika; pravoslaví řízené státem x duchovní obroda 19. století; pravoslaví a ekumenismus; pravoslaví a komunismus
• sloupy pravoslaví: Písmo-koncily-Otcové; liturgie; mnišství; ikona; hésychasmus

Výběrová literatura v češtině

BERDJAJEV, Nikolaj Aleksandrovič. Ruská idea: základní otázky ruského myšlení 19. a počátku 20. století. Překlad Veronika Jůzová. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2003.

Byzantské legendy: výběr textů ze IV.-XII. století. Překlad Emilie Bláhová. Vyd. 2., V nakl. Pavel Mervart 1. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2007.

DVORNÍK, František. Fotiovo schizma: historie a legenda. Vyd. 1. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, 2008.

IVANOV, Sergej Arkad‘jevič. Blázni pro Krista: kulturní dějiny jurodství. Překlad Jitka Komendová a Michal Řoutil. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2015.

IVANOV, Sergej Arkad‘jevič. Byzantské misie, aneb, Je možné udělat z “barbara” křesťana?. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2012.

KALLISTOS. Cestou orthodoxie. Vyd. 1. Praha: Síť, 1996.

KÜLZER, Andreas. Byzanc: dějiny – společnost – kultura. Překlad Vlastimil Drbal. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2016.

Ivo Budil: Kosmismus

Nikolaj Fjodorovič Fjodorov (1829-1903), myslitel a mystik, přítel Tolstého a Dostojevského, stál u zrodu ruského kosmismu, který představoval ruskou analogii optimistických vizí Julese Verna, pochmurných předpovědí H. G. Wellse a aspirací italského futurismu. Nikolaj Fjodorovič Fjodorov věřil, že věda, technologie a náboženství radikálně změní vývoj lidstva a umožní bezprecedentní pokrok a přeměnu lidského rodu a dosažení nesmrtelnosti a vzkříšení mrtvých. Na Fjodorova navázali například Konstantin Ciolkovský, otec moderní kosmonautiky, Vladimír Vernadský, Alexandr Bogdanov, Alexandr Čižinský nebo Ivan Jefremov.