Čína, Rusko, islám a střet civilizací (23. listopadu)

7. 8. 2024 Petr Hampl

Popis geopolitických konstant míří k úvahám o odlišnosti čínské civilizace od evropské civilizace a z nich vyplývající formy vlády, a to včetně napětí mezi konfucianismem a legismem. Ideové napětí při formování ruské státní ideje přibližují vize Třetího Říma, západnictví a panslovanství, sovětská idea i eurasijství. Příspěvek Petra Hampla se zaměří na vztah mezi každodenním životem a formování vědomí v rámci různých civilizačních okruhů a jejich vzájemnými vztahy.

Oskar Krejčí: Geopolitika Číny a Ruska
Petr Hampl: Západ, islám a střet civilizací

Údaje o kurzu:

Datum a čas: Sobota, 23. listopadu 2024, 9:00 – 17:00
Místo: Praha, poblíž Náměstí Republiky
Kurz č.: 20241123Praha
Seminář je určen pro 15 studentů, což umožní interaktivní přístup a hojnost debat.
Cena semináře je 1 400 korun (případně můžete požádat o stipendium).

KAPACITA KURZU JE PLNĚ OBSAZENA.

V případě dotazů kontaktujte našeho pracovníka na emailu m.dvorakova@petrham.pl

Profesor Oskar Krejčí: Geopolitika Číny a Ruska

Přednáška a následná diskuse se pokusí ukázat obecné zákonitosti vývoje světové politiky s důrazem na změny v 21. století. Východiskem výkladu budou zákonitosti uspořádání světového politického systému. V jeho rámci budou ukázány možnosti a nezbytnosti, které předurčují politické chování zmíněných států, a to včetně analýzy mocenských i silových potenciálů uvedených zemí.

Úvahy o hegemonistickém postavení USA po skončení studené války otevře analýza prostorových možností, ale i historických kořenů zahraniční politiky Spojených států amerických. Ta sleduje napětí mezi izolacionismem a intervencionismem v dějinách USA, zápas mezi unilateralisty a multilateralisty v současné americké mocenské elitě, ale i snahy vykládat a řídit rozhodování v duchu realistických či idealistických vizí.
Charakteristika geografického postavení Ruska ukazuje některé předpoklady vzestupu i pádu ruské státnosti v dějinách, ale také proměny jeho etnické charakteristiky. Ideové napětí při formování ruské státní ideje přibližují vize Třetího Říma, západnictví a panslovanství, sovětská idea i eurasijství. Pozornost se zaměří i na otázky expanze a bezpečnosti Ruska.
Geopolitické úvahy o zdrojích a projevech moci Číny směřují k pochopení jejího postavení v současnosti i budoucnosti. Popis geopolitických konstant míří k úvahám o odlišnosti čínské civilizace od evropské civilizace a z nich vyplývající formy vlády, a to včetně napětí mezi konfucianismem a legismem. Zvláštní pozornost je věnována takzvanému století ponížení. Charakteristika čínských reforem je spojena s hledáním důvodů odlišného vývoje Číny od postsocialistických zemí východní Evropy.
Úvahy o geopolitické povaze středoevropského prostoru přispívají k porozumění možnostem a úkolům zahraniční politiky Česka a Slovenska. Zakládají možnost porozumění rozdílným modelům uspořádání střední Evropy z 19. a 20. století. Ukazují společné i rozdílné rysy pangermánství a panslovanství. Vymezují klady, zápory i nejasnosti týkající se vstupu těchto zemí do NATO a Evropské unie a ústí do hledání rámce národních zájmů Česka a Slovenska.

Z knih autora k danému tématu:

Válka. Třetí vydání. Praha: Professional Publishing, 2022. 190 s.
Geopolitika Číny. Praha: Professional Publishing, s.r.o., 2021. 492 s.
Mezinárodní politika. 6. vydání. Praha: Ekopress, 2021. 804 s.
Geopolitika Ruska. Praha: Professional Publishing, s.r.o., 2017. 534 s.
Geopolitika středoevropského prostoru. Páté vydání. Praha: Professional Publishing, 2016. 426 s.
Zahraniční politika USA. Druhé vydání. Praha: Professional Publishing, 2009. 437 s.
Sametová revoluce. Praha: Professional Publishing, 2014. 160 s.

PhDr. Petr Hampl, Ph.D.: Západ, islám a střet civilizací

Posluchač kurzu bude schopen porozumět dynamice vztahů mezi civilizacemi (nakolik je možné něčemu tak komplexnímu rozumět). Bude znát stanoviska v současné debatě a základní historická fakta, která jsou pro tuto debatu relevantní.

Žijeme ve světě Fukuyamově, Huntingtonově nebo úplně jiném?
Cesta dopředu nebo návrat ke kořenům?
Jsou západní hodnoty univerzálně lidské?
Proč Západ vyhrál a jak dlouho to vydrží?
Západ a liberální hegemonie
Dynamika válek na civilizačních zlomech
Posthuntinovoská debata: Jak vlastně rozumět současnému dění
Krvavé hranice islámu
Mezi relativismem a fundamentalismem

Základní literatura:

BERGER, Petr L., LUCKMANN, Thomas (1999): Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění.
BERGER, Petr L. (2009): Between Relativism and Fundamentalism: Religious Resources for a Middle Position
BUDIL, Ivo T. (2001): Za obzor Západu: [proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase]
Hazony, Yoram (2021): Chvála nacionalismu
Huntington, Samuel P. (2001): Střet civilizací: boj kultur a proměna světového řádu. V Praze
HUSAIN, Ed (2021): Among the Mosques: A Journey Across Muslim Britain
SPENCER, Robert (2018): The History of Jihad: From Muhammad to ISIS
STARK, Rodney (2015): How the West Won: The Neglected Story of the Triumph of Modernity