Test-tabs

Termín: 17.-18.6.2023

Místo: Praha

Počet míst: 14

Cena víkendového semináře: 2.700,- Kč/os.

Poznámka:

Kdo absolvuje tři víkendové kurzy a poté půldenní metodické zaškolení, stane se autorem JNA, čímž získá právo přispívat do našeho média, které zahájí činnost v roce 2024. Všechny texty budou procházet recenzním řízením, přičemž každý autor bude zároveň i recenzentem. Nebude se tedy jednat o pouhé vyjádření pocitů a názorů, ale o přemýšlení vyhovující kritériím vědecké práce. Cílem je vytvářet diskuzi naprosto svobodnou a zároveň racionální s argumentací na prvotřídní úrovni. Více zde

Ivo Budil: Kořeny západní civilizace a její perspektivy v globálním světě

Dramatickým proměnám současné západní civilizace lze porozumět a přijmout je jako historickou příležitost, jestliže se seznámíme s logikou dlouhodobého vývoje lidstva během uplynulých dvou tisíciletí. Hlavním posláním kurzu je ukázat posluchačům, že navzdory politickému chaosu, materiálnímu úpadku a morální beznaději, které na nás bezprostředně doléhají, není zápas o svobodu a materiální a morální pokrok ztracen. Znalost a porozumění dějinám by měly posloužit jako zdroj nové naděje a výzva k pozitivním činům. Náplní kurzu bude výklad zrodu, vývoje, specifického charakteru a historického poslání západní společnosti v širších historických souvislostech. Zvláštní důraz bude věnován problematice setkávání a střetávání různých civilizačních okruhů, vzestupu Západu v raném novověku a formování globálního světa. V závěru přednášky bude kriticky pojednána stagnace současné západní společnosti a nastíněny možnosti její revitalizace a opětovného rozmachu. Kurz bude doplněn zasvěcením do sociologie náboženství s přihlédnutím k proměnám a výzvám současného západního světa.

Obsahem kurzu v délce osmi výukových hodin jsou následující tematické okruhy:

1. Jak zkoumat globální dějiny? (Wallersteinova teorie světového systému, „osový věk“, svět během prvních století našeho letopočtu a hlavní eurasijská civilizační ohniska).
2. Sociologie náboženství a výzvy současného západního světa.
3. Příběh dvou civilizací: Západ a Čína (krize poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu, počátky orientální globalizace, expanze islámu a konsolidace raně středověkého Západu).
4. Evropa ve stínu orientální globalizace (Střední Asie jako centrum světového hospodářského systému, Pax mongolica, Tamerlán, vzestup dynastie Ming).
5. Úsvit globálního světa (zámořské objevy, nástup velkých impérií: Španělsko, Osmanská říše, Persie a Mughalská říše, krize dynastie Ming).
6. Globální krize sedmnáctého století a její důsledky (merkantilismus, vědecký světonázor, liberalismus jako první moderní ideologie).
7. Věk revolucí a imperialismu (průmyslová revoluce, osvícenství, produktivní a spekulativní síly modernity, eurasijská revoluce a vzestup západní hegemonie).
8. Lesk a bída atlantické globalizace (atlantický prostor jako střed světového hospodářského systému, Manifest Destiny, impérium versus republika, ideologický zápas v rámci západní společnosti o charakter modernity).
9. Ve stínech či nadějích zítřka (iluze „konce dějin“, kognitivní a ideologická krize Západu, globální Jih a odkaz osvícenství a modernity, multipolární svět).

Základní literatura:

• Arendtová, Hannah (1996): Původ totalitarismu. Praha.
• Budil, Ivo (2022): Globální dějiny a postliberální společnost: Budoucnost západní civilizace. Praha.
• Budil, Ivo (2015): Triumf rasismu. Praha.
• Budil, Ivo (2013): Úsvit rasismu. Praha.
• Budil, Ivo (2007): Zakladatelé Západu a poslední člověk. Ústí nad Labem.
• Drulák, Petr (2022): Podvojný svět. Praha.
• Hampl, Petr (2020): Cesta z nevolnictví. Praha.
• Hampl, Petr (2018): Prolomení hradeb. Praha.

Petr Hampl - Tradice, rodina, náboženství 

Kurz umožní studentovi posunout se od naivních představ o tradičních hodnotách ke skutečnému porozumění trendům, které bude založeno na určitých znalostech a především na schopnosti rozlišovat skutečnost od ideálních představ. Student by tak měl být schopen kvalifikované racionální diskuze a schopen hájit svá stanoviska při plném vědomí složitosti společenských jevů. Bude schopen pracovat s rozlišováním mezi hroucením společnosti a přirozeným vývojem dynamické západní civilizace. Dostane základní vodítka, jak přemýšlet o budoucnosti při zakotvení v hodnotách, které se v minulosti osvědčily.

Obsahem kurzu v délce čtyř výukových hodin jsou následující tematické okruhy:

1.  Společenský vývoj, inovace a dekadence – co je historicky normální a čím se znepokojovat. Co drží civilizaci pohromadě? Liberální a konzervativní stanovisko. Bergerova teorie dekadenčního cyklu.
2. Náboženství, hodnoty a morálka – jak to vlastně souvisí? Můžeme duchovní záležitosti definovat a zkoumat? Náboženští virtuózové a většinová populace.
3. Teorie sekularizace a její kritika. Směřuje svět od náboženství k ateismu? Byly předprůmyslové doby více náboženské? Jak se to pozná?
4. Sociologie náboženství – rozdíl mezi základními pohledy a co z toho vyplývá.
5. Rodina a majetek. Jak to bylo doopravdy? Co vlastně rozumět „tradiční rodinou“? Co fungovalo a co ne.
6. Kde se vzaly děti. Velice stručné dějiny dětství – od dětských horníků k rozmazlování.
7. Jak žít ve společnosti rozvodů. Co je historicky „normální“? Co s nedokonalými lidmi? Jaká je vlastně funkce rodiny? Společnost macech nebo „patchworkové“ rodiny.
8. Hroucení, inovace nebo návrat starých časů? Co můžeme dále čekat? Ovlivní to státní politika? Budou v různých zemích různé typy rodin? Kdo bude ochotný rodit děti?
9. Poznámka o jiných civilizačních okruzích. Je možné tam vůbec aplikovat náš pohled? Co nás spojuje a co nás odlišuje

Literatura:

• BERGER, Peter L (2003): Pozvání do sociologie: Humanistická perspektiva
• BERGER, Peter L. (1993): Kapitalistická revoluce
• Cesta národního konzervatismu (2022)
• HAMPLOVÁ, Dana (2000): Náboženství a nadpřirozeno ve společnosti
• HAZONY, Yoram (2021): Chvála nacionalismu
• MOŽNÝ, Ivo (1990): Moderní rodina (mýty a skutečnosti)
• MOŽNÝ, Ivo (1999): Sociologie rodiny
• STARK, Rodney (2015): How the West Won: The Neglected Story of the Triumph of Modernity
• STARK, Rodney (2015): Sociology of Religion: A Rodney Stark Reader